Datum | Čas zahájení | Čas ukončení | Místnost | Název | Student (autor/vedoucí) | Akademický pracovník | Předmět plnění |
---|---|---|---|---|---|---|---|
12. 2. 2025 | 10.30 | 10.45 | CP-1.04 | OpenHands | Denis Vejrážka | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | PS1 |
12. 2. 2025 | 10.45 | 10.55 | CP-1.04 | GUI knihovna pro implementaci her založených na pravidelné číselné mřížce | Denis Vejrážka | Mgr. Jiří Fišer, Ph.D. | SBP1 |
12. 2. 2025 | 10.55 | 11.05 | CP-1.04 | Serverová část aplikace pro správu testů pro střední školy | Adam Heger | Ing. Jan Burle, Ph.D. | SBP1 |
12. 2. 2025 | 11.05 | 11.15 | CP-1.04 | Podpora výuky programovacích jazyků prostřednictvím aplikace pro mobilní platformy | Hamza Mohamed Nussir | Mgr. Jiří Fišer, Ph.D. | SBP1 |
12. 2. 2025 | 11.15 | 11.30 | CP-1.04 | UroTep | Hamza Mohamed Nussir | Ing. Jan Burle, Ph.D. | PS1 |
12. 2. 2025 | 11.30 | 11.40 | CP-1.04 | Porovnávání a analýza SQL a NoSQL databázových systémů ve skladovém hospodářství malých podniků | Ngoc Huy Vu | Mgr. Květuše Sýkorová | SBP1 |
12. 2. 2025 | 15.45 | 15.55 | CP-1.03 | Nástroj pro transformaci dat z různorodých datových zdrojů na strukturované PDF | Jiří Stibor | Mgr. Jiří Fišer, Ph.D. | SBP1 |
12. 2. 2025 | 15.55 | 16.05 | CP-1.03 | Revitalizace serverové infrastruktury Fakulty strojního inženýrství UJEP | Hynek Půta | RNDr. Jan Krejčí, Ph.D. | SBP1 |
12. 2. 2025 | 16.05 | 16.20 | CP-1.03 | Vertemark | Sabina Ajksnerová | doc. RNDr. Zbyšek Posel, Ph.D. | PS1 |
12. 2. 2025 | 16.20 | 16.30 | CP-1.03 | Edukační aplikace pro naučný botanický park | Sabina Ajksnerová | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | SBP1 |
12. 2. 2025 | 16.30 | 16.45 | CP-1.03 | Energetický screening obcí | David Bartoš | RNDr. Jiří Škvára, Ph.D. | PS1 |
12. 2. 2025 | 16.45 | 17.00 | CP-1.03 | Moodle cyber security | Jakub Petrášek | RNDr. Jan Krejčí, Ph.D. | PS1 |
12. 2. 2025 | 17.00 | 17.13 | CP-1.03 | Žákovské programování při řešení vybraných netradičních matematických úloh | Ladislav Perk | Mgr. Jiří Fišer, Ph.D. | DPS1 |
14. 2. 2025 | 9.15 | 9.25 | CP-1.04 | Výukový cyberpolygon: Interaktivní nástroj pro výuku kybernetické bezpečnosti | Kateryna Leonova | RNDr. Jan Krejčí, Ph.D. | SBP1 |
14. 2. 2025 | 9.25 | 9.35 | CP-1.04 | Řízení kybernetické bezpečnosti z pohledu regulace, standardů a povinných subjektů | Jakub Kepič | RNDr. Jan Krejčí, Ph.D. | SBP1 |
14. 2. 2025 | 9.35 | 9.45 | CP-1.04 | Metodika a dokumentace pro testování použitelnosti uživatelského rozhraní | Richard Plecháč | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | SBP1 |
14. 2. 2025 | 9.45 | 9.55 | CP-1.04 | Prototyp softwaru pro digitální dvojčata měst | Josef Bér | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | SBP1 |
14. 2. 2025 | 9.55 | 10.05 | CP-1.04 | Optimalizace ETL procesů pro Big Data pomocí Apache Airflow a Apache Spark | Danil Korchagin | Mgr. Květuše Sýkorová | SBP1 |
14. 2. 2025 | 10.05 | 10.20 | CP-1.04 | Konvertor CPN Tools XML souborů do SNAKES | Kristina Gavrina | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | PS1 |
14. 2. 2025 | 10.20 | 10.30 | CP-1.04 | Porovnání databázových systémů pro zpracování časových řad | Martin Formánek | Ing. Roman Vaibar, Ph.D., MBA | SBP1 |
14. 2. 2025 | 10.30 | 10.45 | CP-1.04 | AR BIM | Radek Šmejkal | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | PS1 |
14. 2. 2025 | 10.45 | 10.55 | CP-1.04 | Prototyp aplikace pro zobrazení digitálních dvojčat stavebních projektů v rozšířené realitě | Radek Šmejkal | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | SBP1 |
14. 2. 2025 | 10.55 | 11.05 | CP-1.04 | Systémy správy identit: porovnání existujících řešení | Jakub Havel | Mgr. Jiří Fišer, Ph.D. | SBP1 |
14. 2. 2025 | 11.05 | 11.20 | CP-1.04 | VR cognitive therapy - editor | Anna Trejdlová | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | SP1 |
14. 2. 2025 | 11.20 | 11.30 | CP-1.04 | Porovnání kvality kódu generovaného pomocí různých velkých jazykových modelů v Pythonu | Martin Renner | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | SBP1 |
14. 2. 2025 | 11.30 | 11.45 | CP-1.04 | Počítačové zpracování lékařských zpráv | Lukáš Priban | RNDr. Jiří Škvára, Ph.D. | SP1 |
14. 2. 2025 | 11.45 | 11.55 | CP-1.04 | Vývoj softwarové platformy pro plánování výuky | Matěj Kaška | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | SBP1 |
14. 2. 2025 | 12.35 | 12.45 | CP-1.04 | Integrace a nasazení bezpečnostních systémů s monitorovacími a dohledovými funkcemi v COMPLUS CZ | Jiří Bystrý | RNDr. Jan Krejčí, Ph.D. | SBP1 |
14. 2. 2025 | 12.45 | 12.55 | CP-1.04 | Vytvoření výukového scénáře pro využití AI v oblasti kybernetické bezpečnosti | Tomáš Přibil | RNDr. Jan Krejčí, Ph.D. | SBP1 |
14. 2. 2025 | 12.55 | 13.05 | CP-1.04 | Webová aplikace pro správu testů pro střední školy | Adam Jirotka | Ing. Jan Burle, Ph.D. | SBP1 |
14. 2. 2025 | 13.05 | 13.15 | CP-1.04 | Automatizace procesu nasazení a správy serverů pomocí PowerShellu v prostředí hypervizoru | Jakub Moravec | Ing. Pavel Kuba, Ph.D. | SBP1 |
14. 2. 2025 | 13.15 | 13.30 | CP-1.04 | Masové (hromadné) videohry | Thanh Tung Pham | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | PS1 |
14. 2. 2025 | 13.30 | 13.40 | CP-1.04 | Vývoj interaktivních videoher pro použití v PR kampaních | Thanh Tung Pham | Ing. Pavel Kuba, Ph.D. | SBP1 |
14. 2. 2025 | 13.40 | 13.50 | CP-1.04 | Statistické zpracování vztahů mezi kvalitou ovzduší a dopravní situací v Bílině | Alex Schönfelder | Mgr. Alena Černíková, MSc., Ph.D. | SBP1 |
14. 2. 2025 | 13.50 | 14.05 | CP-1.04 | Přihlašovací systém - Akcereg | Alex Schönfelder | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA; RNDr. Jiří Škvor, Ph.D. | PS1 |
14. 2. 2025 | 14.05 | 14.15 | CP-1.04 | Autoevoluce softwaru pomocí autonomních agentů řízených velkým jazykovým modelem | Daniel Říha | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | SBP1 |
14. 2. 2025 | 14.15 | 14.30 | CP-1.04 | ODAS - zpracování fyziologického signálu | Jakub Kopecký | doc. RNDr. Zbyšek Posel, Ph.D. | SP1 |
14. 2. 2025 | 14.30 | 14.40 | CP-1.04 | Aplikace pro správu 5S auditu ve strojírenské firmě | Adam Budiš | Mgr. Jiří Fišer, Ph.D. | SBP1 |
14. 2. 2025 | 14.40 | 14.55 | CP-1.04 | Vykazy UJEP | Pavel Kuzma | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | PS1 |
14. 2. 2025 | 14.55 | 15.05 | CP-1.04 | Schellingův model segregace s velkými jazykovými modely | Pavel Kuzma | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | SBP1 |
14. 2. 2025 | 15.05 | 15.15 | CP-1.04 | Kyberbezpečnostní hra pro základní školy vytvořená pomocí frameworku Phaser | Petr Göckert | Mgr. Květuše Sýkorová | SBP1 |
14. 2. 2025 | 15.15 | 15.30 | CP-1.04 | Mobilní telefony jako zařízení pro běh ML modelů (se zaměřením na OCR a LLM): praktické ověření a implementace | Vlasta Michalcová | Mgr. Jiří Fišer, Ph.D. | KSP1 |
14. 2. 2025 | 15.30 | 15.45 | CP-1.04 | Kalisen | Andrej Kuraksa | Ing. Petr Haberzettl | PS1 |
14. 2. 2025 | 15.45 | 16.00 | CP-1.04 | Taiga - správa projektů | Mykhailo Pastram | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA; RNDr. Jiří Škvor, Ph.D. | PS1 |
14. 2. 2025 | 16.00 | 16.15 | CP-1.04 | Automatizace Dopočtového Procesu | Martina Kukačková | RNDr. Jiří Škvor, Ph.D.; RNDr. Jiří Škvára, Ph.D. | KSP1 |
14. 2. 2025 | 16.15 | 16.25 | CP-1.04 | Deepfake technologie a její dopad na psychiku dětí | Kateryna Shutiak | RNDr. Jan Krejčí, Ph.D. | KSBP1 |
14. 2. 2025 | 16.25 | 16.35 | CP-1.04 | Využití open-source a komerčních nástrojů pro vizualizaci a analýzu dat na datové platformě Portabo | Ladislav Tahal | Ing. Roman Vaibar, Ph.D., MBA | KSBP1 |
14. 2. 2025 | 16.35 | 16.50 | CP-1.04 | InternHub | Jan Viola | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | KPS1 |
14. 2. 2025 | 16.50 | 17.00 | CP-1.04 | Analýza, návrh a specifikace systému pro správu praxí na UJEP | Jan Viola | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | SBP1 |
14. 2. 2025 | 17.00 | 17.10 | CP-1.04 | Návrh a implementace klientské části aplikace InternHub | Martin Vlnas | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | SBP1 |
14. 2. 2025 | 17.10 | 17.25 | CP-1.04 | Testování provizorního prostředku k zastavení vlaku při výlukách ETCS | Jan František Sedláček | Ing. Mgr. Pavel Beránek, MBA | KPS1 |
14. 2. 2025 | 17.25 | 17.35 | CP-1.04 | Program pro generování telegramů pro ERTMS/ETCS | Jan František Sedláček | Ing. Radek Dobiáš, Ph.D. | KSBP1 |
14. 2. 2025 | 17.35 | 17.50 | CP-1.04 | Porovnání metod pro hledání fázového rozhraní plynu a pevných látek | Radek Pleticha | RNDr. Jiří Škvor, Ph.D.; RNDr. Jiří Škvára, Ph.D. | SP3 |
14. 2. 2025 | 17.50 | 18.03 | CP-1.04 | Porovnání metod pro hledání fázového rozhraní plynu a pevných látek | Radek Pleticha | RNDr. Jiří Škvor, Ph.D. | DPS1 |
Analýza schopnosti autonomního vývojového agenta pro vývoj SW
Cílem práce je navrhnout přenositelnou knihovnu, která usnadní implementaci těchto her v GUI prostředích. Tento návrh bude vycházet z abstraktní datové struktury čísel a jejího mapování na vizuální prvky (např. barvy, bitmapy apod.). Nedílnou součástí práce bude pilotní využití knihovny pro implementaci alespoň tří ukázkových her, z nichž alespoň jedna bude využitelná ve výuce určitého netriviálního matematického konceptu na základní či střední škole.
Na trhu existuje mnoho aplikací pro správu testů, avšak žádná z nich zcela neodpovídá specifickým požadavkům učitelů středních škol, zejména pokud jde o intuitivní uživatelské rozhraní, flexibilitu backendového řešení a možnost automatického hodnocení testů. Cílem této práce je návrh a vývoj serverové části aplikace, která bude komunikovat s frontendovou částí prostřednictvím JSON API a umožní efektivní správu testů, víceúrovňový přístup a automatizované vyhodnocování odpovědí. Aktuálně probíhá analýza požadavků a návrh databázové struktury, přičemž implementace bude postavena na moderních technologiích a optimalizována pro škálovatelnost a bezpečnost. Téma je relevantní pro současný vývoj webových aplikací a reflektuje rostoucí požadavky na digitalizaci a automatizaci hodnocení ve vzdělávání.
Multiplatformní mobilní aplikace (pro systémy Android a iOS), která bude podporovat výuku úvodních kurzů programování na katedře informatiky.
Digitalizace skladového hospodářství se stává nezbytnou i pro malé firmy, které však při jejím zavádění čelí různým výzvám, včetně výběru vhodné databáze. Tato práce porovnává SQL a NoSQL databázové systémy z hlediska jejich využití ve skladovém hospodářství malých podniků a hodnotí jejich výkon, škálovatelnost a bezpečnost. Na základě analýzy bude doporučen optimální databázový systém pro digitalizaci skladů. Výsledky práce pomohou malým firmám lépe se orientovat při volbě efektivního a dostupného databázového řešení
V dnešní době jsou ve firmách tištěné dokumenty stále častěji nahrazovány strukturovanými PDF, ovšem neexistuje jednotné open-source řešení pro automatizované generování takovýchto dokumentů z různorodých datových zdrojů. Cílem této práce je vytvořit nástroj pro hromadnou tvorbu PDF, která umožní čtení dat z formátů jako CSV, XLSX, JSON či RDBMS a jejich kvalitní typografické zpracování. Aktuálně pracuji na plánování přepracování původního návrhu aplikace, který sice funguje, ale považuji ho za nedostačující. Digitalizace je stále aktivní téma, které bude relevantní ještě dlouhou dobu a stále se vyvíjí prvky k jejímu usnadnění a zrychlení.
Motivací této práce je potřeba modernizovat stávající IT infrastrukturu fakulty tak, aby odpovídala současným technologickým a bezpečnostním požadavkům. Hlavním cílem této bakalářské práce je navrhnout a implementovat plán revitalizace IT infrastruktury Fakulty strojního inženýrství UJEP v Ústí nad Labem, který zajistí modernizaci, zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti provozu. Práce se zaměří na zhodnocení současného stavu infrastruktury, identifikaci klíčových problémů a návrh řešení zahrnující technické,bezpečnostní a organizační aspekty. Výsledný návrh by měl podpořit plynulé fungování fakulty a umožnit efektivní správu a rozvoj IT systémů, přičemž se bude klást důraz na škálovatelnost, zabezpečení a snadnou správu. V rámci realizace budou nové technologie nasazeny, otestovány a uvedeny do provozu.
VerteMark je nástroj pro anotaci rentgenových snímků za účelem strojového učení.
Projekt se zaměřuje na efektivní tvorbu reportů pro Energetické centrum Ústeckého kraje s využitím Apache Superset a jeho API pro generování PDF dokumentů. Cílem je usnadnit práci s energetickými daty obcí a nahradit ruční sestavování reportů moderním, automatizovaným řešením. Projekt využívá primárně free a open-source technologie, což umožňuje snadnou dostupnost a škálovatelnost řešení. V současnosti je dokončen skript pro generování reportů, vizualizovaná data v interaktivním dashboardu a první verze výstupních dokumentů. Dalším krokem bude vývoj webové aplikace pro snadnou správu a prohlížení reportů. Projekt může být zajímavý pro účastníky konference díky využití automatizace a moderních nástrojů pro práci s daty ve veřejném sektoru.
Propojení kurzů v Moodle s Proxmox VE pro zajištění přístupu ke kybernetickému polygonu
Cílem diplomové práce je analyzovat a implementovat programová řešení vybraných matematických úloh, převážně z oblasti matematické olympiády, s důrazem na jejich didaktický potenciál pro výuku programování. Úlohy budou řešeny v programovacím jazyce Python, přičemž programy budou schopny systematicky generovat a testovat množinu přípustných řešení, aby nalezly ta, která splňují specifikované podmínky zadání. Práce se zaměří na srovnání dvou přístupů k řešení těchto úloh: tradičního matematického postupu, který vyžaduje vhled do struktury problému, a algoritmického, který se opírá o postupné ověřování podmínek. Výstupem bude také didaktická analýza, která demonstruje možnosti využití těchto řešení v rámci výuky informatiky s přesahem do matematiky.
Hlavním cílem této bakalářské práce je navrhnout a implementovat cyberpolygon s možností testování automatizovanými skripty nebo omezeným uživatelským testováním. Výstupem práce bude materiál pro studenty, konkrétně formální specifikace produktu a jeho funkcí, doplněná ukázkovými případy užití. Tyto materiály mohou sloužit studentům učitelských oborů jako základ pro spolupráci na výuce kybernetické bezpečnosti. Tento přístup studentům umožní získat praktické zkušenosti a školám poskytne nástroj pro efektivní vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Cílem práce je poskytnout komplexní pohled na kybernetickou bezpečnost z pohledu regulačních rámců a technických standardů, a to jak na úrovni mezinárodní, tak národní (v ČR). Následně tak práce v praktické části rovněž zkoumá požadavky kladené na povinný subjekt a analyzuje soulad jeho interních politik s legislativou a technickými standardy.
Hlavním cílem této bakalářské práce je přizpůsobit existující ISTQB metodiku testování použitelnosti (usability testing) potřebám malých vývojářských týmů a vytvořit soustavu dokumentů pro testování uživatelské přívětivosti. Navržená metodika bude vycházet z doporučení ISTQB certifikačního schématu a pokrývat všechny klíčové kroky nezbytné pro provedení A/B testování a měření klíčových ukazatelů výkonu uživatelského rozhraní. Praktické ověření metodiky bude realizováno na příkladu typického uživatelského rozhraní a jeho záměrně neefektivní, minimálně uživatelsky přívětivé verze. Tato varianta poslouží nejen jako demonstrační příklad, ale také jako atraktivní materiál pro PR aktivity katedry informatiky PřF UJEP, čímž podpoří povědomí o důležitosti UI/UX v procesu vývoje aplikací.
Prototyp softwaru pro digitální dvojčata, který je hlavním tématem této bakalářské práce, představuje inovativní řešení pro moderní správu měst a jejich prezentaci. Tato práce vzniká ve spolupráci mezi katedrou informatiky a katedrou geografie Přírodovědecké fakulty UJEP v Ústí nad Labem a jejím cílem je vytvořit software, který umožní městům obohacovat nahrané 3D modely měst a regionu pro zobrazení na webových stránkách. Aplikace bude podporovat vizualizaci infrastruktury, simulace budoucích změn, jako je například vystavení nových budov, silnic nebo změna designu laviček, a interakci s občany. Účelem aplikace je vytvořit nástroj pro rozhodování orgánů městských samospráv v záležitostech územního plánování a rozvoje.
Hlavním cílem práce je navrhnout a implementovat robustní ETL proces, který efektivně zpracuje reálný dataset o jízdách taxi v New Yorku a zlepší výkon a škálovatelnost systému. Dílčí cíle zahrnují analýzu stávajících ETL technologií, návrh architektury procesu, jeho implementaci a testování za účelem zajištění maximální efektivity. Pro testování bude použita metodika Performance Benchmarking, která umožní srovnat výkonnost systému před optimalizací a po ní. Výstupem práce bude plně funkční ETL systém, který umožňuje rychlé a škálovatelné zpracování velkých dat. Funkčnost systému zahrnuje správu paralelních úloh, možnosti optimalizace a spolehlivé monitorování výkonu systému. Splnění těchto kritérií poskytne přehled o přínosech navrženého řešení ve srovnání s tradičními metodami ETL a nabídne možnosti dalšího rozvoje a aplikace v širším kontextu velkých dat.
Příspěvek se zabývá automatizovanou konverzí modelů barevných Petriho sítí z nástroje CPN Tools do jazyka Python s využitím knihovny SNAKES. Cílem je umožnit efektivní převod XML reprezentace modelů do odpovídající datové struktury v Pythonu, čímž se otevírá možnost další analýzy a simulace. Dosavadní práce zahrnuje studium formálního základu barevných Petriho sítí, analýzu struktury XML souborů CPN Tools a počáteční testování procesu parsování a konverze na jednoduchých modelech.
S rostoucím objemem dat roste potřeba efektivního ukládání a analýzy časových řad. Tato práce porovnává specializované databáze, jako jsou InfluxDB, QuestDB, OpenTSDB a tradiční systémy s nadstavbou jako jsou TimescaleDB a MongoDB pro Datové centrum Ústeckého kraje (DCÚK). Zaměřuje se na hodnocení jejich výkonu, škálování a nákladové efektivity. V současné fázi probíhá příprava testovacích dat od DCÚK pro následné analízy. Výsledky práce pomohou vybrat vhodný databázový systém v oblastech s vysokými nároky na zpracování velkého objemu dat.
AR BIM – sada aplikací pro správu a vizualizaci stavebních modelů v rozšířené realitě pro DCUK
Stavební projekty vyžadují efektivní vizualizaci, která usnadňuje jejich plánování a komunikaci s veřejností. Tato práce se zaměřuje na vývoj mobilní aplikace využívající rozšířenou realitu (AR) pro zobrazení digitálních dvojčat staveb, která budou obsahovat jak 3D model budoucího stavu, tak důležité informace o realizaci projektu. Aktuálně je vyvinut prototyp aplikace, který umožňuje vybrat model na mapovém systému, stáhnout jej ze serveru a zobrazit v rozšířené realitě. Projekt přináší propojení digitálních dvojčat a AR technologie, což může zaujmout především svým potenciálem pro lepší vizualizaci a přehlednost stavební infrastruktury.
Bakalářská práce se zabývá systémy správy identit (Identity Management Systems, IdM systémy), které slouží k řízení a správě digitálních identit uživatelů v organizacích (což zahrnuje například autentifikaci a autorizaci). Cílem práce je provést rešerši existujících řešení, vybrat nejperspektivnější systémy a porovnat je z hlediska funkčnosti, podpory a uživatelského komfortu. Aktuálně byla z větší části dokončena teoretická část a rešerše IdM systémů. Vybrané systémy budou navíc dále demonstrovány na příkladu jejich nasazení ve webových frameworcích, jako jsou například FastAPI a Flask. Výsledky práce mohou pomoci organizacím a vývojářům moderních aplikací při výběru vhodného řešení a zároveň poskytnout vhled do problematiky správy identit.
Projekt v rámci Digitechu se zaměřuje na vývoj programu pro kognitivní terapii ve VR, která pomáhá pacientům trénovat kognitivní funkce v realistických virtuálních prostředích. Aktuálně vyvíjenou součástí je editor místností, který umožní zdravotníkům navrhovat a přizpůsobovat terapeutické prostory i vytvářet specifické scénáře pro cílený kognitivní trénink.
Využití generativní AI v programování se v dnešní době stává běžnou praxí, avšak otázkou zůstává, jak kvalitní kód tyto modely skutečně generují. Tato bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení kvality kódu vytvořeného velkými jazykovými modely (ChatGPT, Claude, Gemini a dalšími) v jazyce Python. Kromě funkční správnosti se analyzuje i efektivita a čitelnost kódu s využitím statické analýzy a zpětné vazby získané od studentů. V současné fázi probíhá psaní teoretické části práce a testování modelů, včetně tvorby promptů a sběru dat. Výsledky práce přinesou cenné poznatky o možnostech AI při generování kódu, což je klíčové pro vývojáře i studenty programování.
Využití metod textové analýzy pro zjištění sentimentu lékaře z lékařské zprávy pro posouzení, zda se jedná o pozitivní či negativní nález. Ověření možnosti extrakce a parametrů pacienta z lékařské zprávy využitím sémantické analýzy či jazykových modelů.
Cílem práce je popsat vývoj softwarové platformy, která usnadní učitelům vytvářet a sdílet plány výukové hodiny složené z výukových aktivit. Sestavování plánů bude využívat grafické bloky s drag and drop funkcionalitou. Vytvořené plány bude možné elektronicky sdílet s žáky nebo je vytisknout v PDF formátu pro potřeby výuky bez připojení k internetu. Pro podporu sdílení bude implementován webový agregátor.
Cílem bakalářské práce je návrh a testování ochrany interního i externího perimetru infrastruktury na základě požadavků zadavatele práce, jímž je společnost COMPLUS.CZ. Použité bezpečnostní a dohledové systémy budou nakonfigurovány s ohledem na splnění požadavků zákona o kybernetické bezpečnosti a jeho aplikovatelnosti v praxi.
Hlavním cílem práce je navrhnout a implementovat uživatelské rozhraní (frontend) webové aplikace pro efektivní správu a tvorbu testů, které bude klást důraz na intuitivní ovládání a kvalitní uživatelskou zkušenost (UX/UI design). Práce je součástí projektu pro gymnázia v Aši, Chebu a Jihlavě. Jejím výsledkem bude návrh frontendu podle požadavků zainteresovaných osob (učitelé gymnázií převážně přírodovědných předmětů). Aplikace bude komunikovat s backendem pomocí webového API (backend je implementován souběžně v rámci projektu). Primární funkce budou zahrnovat:
Aplikace bude oproti konkurenčním řešením (např. Moodle) klást důraz na intuitivní design. Dále bude obsahovat push notifikace z backendu v reálném čase. Návrh aplikace bude navíc optimalizován pro portaci na mobilní platfomy.
Cílem bakalářské práce je navrhnout a implementovat řešení pro automatizaci deploymentu serverů s využitím PowerShellu v7.x, se zaměřením na prostředí vSphere ESXi. Práce bude obsahovat tvorbu PowerShell skriptů pomocí PowerCLI, které mají zjednodušit a standardizovat proces nasazení a správu virtuálních serverů, od počáteční konfigurace až po finální nastavení. Implementace těchto skriptů by měla přispět ke zvýšení konzistence, snížení chybovosti a zvýšení bezpečnosti ve srovnání s ručním nasazením a správou.
Vytvoření jednoduše ovladatelných videoher, inspirovaných z retro arkádových her, pro laickou veřejnost. Hráči se připojují do hry skenem QR kódu, ovládají hru skrze mobilní zařízení a na velké obrazovce sledují dění hry s ostatními hráči. Projekt bude mít potenciální využití v PR akcích fakulty.
Cílem této práce je navrhnout a implementovat systém, který usnadní vývoj a provoz interaktivních videoher, které umožňují širokému publiku zapojit se do hry prostřednictvím mobilních zařízení, přičemž hlavní součástí bude serverová aplikace běžící v Docker kontejneru, která bude poskytovat hráčům ovladač prostřednictvím webového rozhraní, spravovat připojení hráčů a synchronizovat herní události mezi klienty, a API knihovna na propojení serverové aplikace s herním enginem Unity. Celá systém bude demonstrován na příkladu vytvoření minimálně jedné hry, která bude navržena s ohledem na možné využití v PR kampaních UJEP.
Cílem práce je poskytnout ucelený pohled na aktuální situaci v Bílině, přičemž budou analyzovány časové řady dopravních a environmentálních dat z hlediska sezónnosti (denní, týdenní i roční variace). Současně budou sledovány vzájemné vztahy mezi ukazateli, například jak doprava a aktuální počasí ovlivňují kvalitu ovzduší. Práce tak nabídne městu Bílina přehled o stávající situaci a identifikuje možnosti pro zlepšení kvality života.
Závěry budou vizualizovány prostřednictvím open-source platformy Apache Superset a prezentovány na portálu DCÚK.
Přihlašovací a registrační systém na laboratorní cvičení, jednorázové i opakované akce, kde vyučující vypisuje termíny a student se k nim přihlašuje. Přihlášení k platformě je zřízeno přes systém STAG.
Automatizace, jako součást moderního softwarového inženýrství, hraje klíčovou roli v efektivitě a udržitelnosti vývoje softwaru. Jednou z pokročilých forem automatizace může být autoevoluce, která se zaměřuje na autonomní vylepšování kódu a dalších vývojových artefaktů.
Cílem bakalářské práce je analyzovat technické možnosti velkých jazykových modelů v oblasti autoevoluce kódové báze s využitím multiagentního systému, jako jsou inženýrství výzev (prompt engineering), generování podpořené vyhledáváním (Retrieval-Augmented Generation, RAG).
Práce se zaměří na následující dílčí cíle:
Efektivita autoevolučního agenta bude otestována na jednoduchém softwarovém systému a následně na systému, který bude simulovat reálné případy užití.
Zpracování fyziologického signálu a aktivity ODAS
Webová aplikace umožňující kontrolované a jednoduché vyplňování hodin akademiků v projektech a přítomnosti zaměstnanců UJEP na pracovišti.
Jedná se o multiagentní simulaci založenou na Schellingově modelu segregace, kde se agenti pohybují po 2 dimenzionální mřížce. Velké jazykové modely umožňují agentům mít různé osobnostní rysy a rozšiřují jejich interakce z pouhého porovnávání typů na simulované konverzace. V nich si agenti vyměňují politické názory a rozhodují se, zda jsou spokojeni se svými sousedy, nebo se přemístí.
Hlavním cílem bakalářské práce je návrh a implementace hry, která bude žáky seznamovat s nebezpečím, které s sebou přináší internet. Žáci se díky hře seznámí s klíčovými aspekty kyberbezpečnosti, jako jsou síla hesel, ochrana osobních údajů, rizika spojená s phishingem a ransomwarem. Hra by měla kombinovat teoretické znalosti s praktickými úkoly interaktivním a zábavným způsobem. Žáci z cílové skupiny (druhý stupeň ZŠ) si tak osvojí důležité principy kyberbezpečnosti, které jim pomohou lépe se chránit v online prostředí. Hra bude vyvíjena pomocí frameworku Phaser.
Úlohy budou parametrizovatelné s dostatečně rozsáhlým zásobníkem vhodných parametrů, aby je bylo možno hrát i opakovaně či ve větší skupině a aby nebyly snadno předvídatelné (tj. budou například prezentovány i situace, které nepředstavují bezpečnostní riziko).
Kromě hry bude výstupem práce i dotazníkové šetření v malé skupině žáků, kteří hru využijí při výuce. Dotazníkové šetření by mělo odhalit nejen nabyté znalosti, ale i subjektivní hodnocení hry ze strany žáků.
Cíl projektu
rešerše open-source technologie pro rozpoznávání textu (OCR) a jazykových modelů (LLM), které jsou potenciálně nasaditelné na hardwaru mobilních telefonů
ověření jejich nasaditelnosti (hardwarová i softwarová podpora)
ověření v rámci praktické aplikace (zpracování účtenek)
zhodnocení (kritérii jsou přesnost, rychlost a náklady na provoz přímo na zařízení).
Klíčové aktivity
1. Průzkum a testování OCR modelů (Tesseract, Google ML Kit, EasyOCR).
2. Nasazení a optimalizace jazykových modelů (LLAMA, Alpaca) pro mobilní zařízení pomocí TensorFlow Lite nebo PyTorch Mobile.
3. Vyhodnocení kombinace OCR a LLM z hlediska nákladů, rychlosti a kvality.
Plán realizace
· ZS 2024:
o Průzkum a experimentální implementace OCR a LLM technologií.
o Testování na zkušebních datech (reálné účtenky).
Vypracovat protokol o tom jak používat klimatickou komoru Memmert ICH110 a jak v ní následně efektivně (a podle normy) kalibrovat senzory. Zadavatel DCUK
Cílem projektu je automatizovaný proces definice rozpočtového koše, pomocí kterého dojde k určení, který lék bude dopočítáván a pravidlo, podle kterého se dopočítávané množství rozpočte na jednotlivé územní celky (okresy, kraje, města, části měst).
Plán realizace projektu:
Zimní semestr 2024
zmapování open-source dat, které jsou zdrojem pro dopočtový proces
zmapování současných postupů při definování produktového koše dopočtového procesu
Letní semestr 2025
návrh automatizace, vydefinování pravidel rozhodovacího procesu
Zimní semestr 2025
realizace – aplikace rozhodovacího
testování, nasazení do workflow
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu vlivu technologie DeepFake na psychiku dětí, především na jejich schopnost rozlišovat mezi autentickými a manipulovanými obsahy. Cílem je identifikovat rizika spojená s touto technologií, zejména v kontextu kyberšikany a dezinformací, a navrhnout doporučení na zlepšení digitální gramotnosti dětí. Aktuálně byla stanovena téma a struktura práce, probíhá příprava podkladů pro realizaci teoretické a praktické části.
Mnohé organizace čelí problému, jak efektivně zpracovávat, ukládat a vizualizovat data, aby byla snadno přístupná i uživatelům bez IT vzdělání. V dnešní době lze využít mnoha nástrojů, ať už open-source či komerčních řešení, která zahrnují nejen nástroje pro vizualizaci, ale i nástroje pro datové sklady a technologie pro online analytické zpracování (OLAP).
Cílem bakalářské práce je srovnání nástrojů pro vizualizaci a analýzu dat, datových skladů a OLAP kostek za pomocí komerčních řešení, ale i za pomocí open-source řešení.
Práce se zaměří na technické, uživatelské a ekonomické aspekty implementace a provozu těchto nástrojů na reálných datech (vznikajících v datové platformě PORTABO), zejména v následujících oblastech:
Výstupem práce bude komplexní přehled výhod a nevýhod obou nástrojů pro organizace, které zvažují jejich implementaci, a doporučení vhodného systému na základě specifických potřeb a požadavků.
Webová aplikace pro správu odborných praxí, která je určena pro efektivní správu a organizaci studentských praxí.
Bakalářská práce se zabývá analýzou, návrhem a specifikací požadavků systému pro správu praxí. Cílem práce je navrhnout systém pro správu praxí, provést podrobnou analýzu komunikace se zainteresovanými stranami za použití vybraných technik inženýrství požadavků a vytvořit specifikaci požadavků. Na základě získaných dat bude systém vymodelován pomocí UML diagramů př. komponentových, případů užití a aktivit. K tvorbě diagramů bude využit nástroj Visual Paradigm. Výstupy poslouží jako podklad pro klientskou a systémovou dokumentaci specifikace požadavků.
Tato bakalářská práce se věnuje návrhu a implementaci klientské části aplikace InternHub, která je určena pro správu a organizaci studentských praxí. Motivací je modernizovat a digitalizovat současný proces organizace studentských praxí, který je často zdlouhavý, nepřehledný a administrativně náročný. Digitalizací těchto procesů pomocí aplikace InternHub lze zajistit vyšší efektivitu, přehlednost a dostupnost informací, což usnadní spolupráci mezi katedrou, studenty a firmami.
Hlavním cílem práce je návrh a implementace uživatelsky přívětivé klientské části aplikace InternHub. Tato část bude postavena na knihovně React a stylizována pomocí frameworku Tailwind CSS. Výsledný systém nabídne správu nabídek, přihlášek studentů, dokumentace a sledování průběhu praxí ve vzdělávacích institucích a firmách. Dalším cílem je zajistit technickou funkčnost aplikace a optimalizovat uživatelský zážitek.
ERTMS/ETCS systém představuje standardní vlakový zabezpečovací systém, který je nutno implementovat ve všech zemích Evropské unie. Hlavním komponentem tohoto systému je zařízení známé jako "eurobalíza". Toto zařízení má klíčovou roli v komunikaci mezi traťovým systémem a palubní částí vlaku v rámci ETCS. Eurobalíza přenáší do vlaku specifické informace, známé jako telegramy, obsahující kódovaná data.
Cílem práce je práce je navrhnout a implementovat program, který bude uvedené telegramy vytvářet v souladu s pravidly stanovenými Evropskou komisí a ověří jejich funkčnost pro traťové části ETCS. Program bude schopný generovat telegramy a ukládat je ve formátu binárního souboru a zároveň bude schopný zpětně binární soubor načíst a přeložit zpět do uživatelsky čitelné podoby. Funkčnost programu bude ověřena předepsanými postupy dle dokumentu "CCS TSI Appendix A Test Specification for Eurobalise FFFIS".
Software bude vyvíjen v programovacím jazyce Java a pro jeho uživatelské rozhraní bude využit Swing framework. Kód programu bude založen výhradně na open-source knihovnách s licencemi typu MIT nebo Apache 2. Při vývoji softwaru bude uplatněn přístup objektově orientovaného programování (OOP).
Práce je zaměřená na implementaci a porovnání metod pro hledání fázového rozhraní plynu a pevných látek. Porovnání těchto metod je děláno na datech a referenčním řešení, ze simulace míchání granulí od pana doc. Ing. Jaromíra Havlici, Ph.D.
Aktuálně jsou implementované dvě metody. Jedna se opírá o metodu ITIM, která najde granule na hladině, a z nich poté rekonstruuje povrch. Druhá využívá tetraedrovou síť, tvořenou z pozic granulí, pro hledání povrchu.
Tato práce ukazuje uplatnění výpočetní geometrie pro zpracování dat ze simulací, které mají užitek například v míchání léků, vizuálně a relativně intuitivně.
Práce je zaměřená na implementaci a porovnání metod pro hledání fázového rozhraní plynu a pevných látek. Porovnání těchto metod je děláno na datech a referenčním řešení, ze simulace míchání granulí od pana doc. Ing. Jaromíra Havlici, Ph.D.
Aktuálně jsou implementované dvě metody. Jedna se opírá o metodu ITIM, která najde granule na hladině, a z nich poté rekonstruuje povrch. Druhá využívá tetraedrovou síť, tvořenou z pozic granulí, pro hledání povrchu.
Tato práce ukazuje uplatnění výpočetní geometrie pro zpracování dat ze simulací, které mají užitek například v míchání léků, vizuálně a relativně intuitivně.